Parson Jack Russell teriér doslova znamená teriér faráře Johna Russella,který v 19. století v anglickém Devonshiru vyšlechtil jednoho z nejlepších teriérů pro hon lišek. John Russell nebyl žádný estét, kterému by šlo o vnější stránku věci
:,,Krásný je takový pes, který krásně pracuje!" Jeho cílem bylo vyšlechtit ideálního norníka, nezměrně odvážného teriéra, který by uměl bezpečně vyhnat lišku z nory, ale který by se s ní na povrchu nepouštěl zbytečně do křížku. Psa, který by při lovu dokázal držet krok s honiči třeba několik hodin a který by ani po tom neztratil chuť k tomu, aby se prohrabal do nory. A ještě po návratu domů z čerstva prohnal potkany a myši ve stáji!
Většina tehdejších teriérů připadala náročnému Russellovi příliš mdlá, pomalá, nedostatečně ostrá. Skupoval tedy široko daleko teriéry, kteří právě v rychlosti a ostrosti vynikali nad průměr, s velkou pravděpodobností je přikřížil s tehdejšími buldoky a bígly. Russellovi psi nesměli mít příliš dlouhé nohy, aby se dobře vešli do nory, ale ani příliš krátké, aby stačili jezdcům na koních. Totéž se týkalo ocasu, který měl být dlouhý právě tak, aby se za něj dal bez problémů vytáhnout z nory. Snad jediným ryze estetickým požadavkem, který farář u svých psů zohledňoval bylo zbarvení. Prý ze sentimentálních důvodů dával přednost bílým psům se žlutými znaky. Jeho vůbec první teriérská fenka jménem Trump, kterou si koupil v mládí, byla totiž právě taková.
Faráři Russellovi a jeho následovníkům se podařilo splnit, co si předsevzali, vytvořili malého velmi odvážného teriéra s proporcemi ideálními pro práci loveckého psa, který se brzy stal mezi lovci v jižní Anglii a posléze po celých britských ostrovech pojmem.
A na nás je aby takovým psem russell zůstal i nadále a nestal se jen modním doplňkem.Bylo by obrovská škoda zničit jeho obrovský potenciál loveckého psa a nechat ho povalovat se na gauči či se jen prohánět v městských parcích.Jako lovecký pes vznikal a měl by takovým i zůstat.